Vezmou nám roboti práci?
Už jsme se robotům a robotizaci věnovali ve dvou článcích, kde jsme prošli historii a současnost. A dnes se podíváme do budoucnosti.
Současný vývoj robotiky a robotizace ovšem vyvolává zásadní otázku: budou lidé ještě vůbec v práci potřeba? Nenahradí nás roboti úplně tak, jako stroje v 19. století nahradily lidské pracovníky? Utopické vize hovoří dokonce o společnosti, kde budou pracovat jen roboti a lidé budou pobírat základní nepodmíněný příjem. Ale jak se říká, tohle zní příliš krásně na to, aby to mohla být pravda. A vlastně to ani krásné není, protože když nebudeme pracovat, naše schopnosti a dovednosti odumřou. Takže zpátky na zemi!
Vezmou nám tedy roboti a roboty práci? Realistická odpověď není úplně jednoduchá. Ale je to asi podobné jako v kuchyni: Robot práci ulehčí. Umíchá, naseká, namele, nadrtí, uvaří… ale bez kuchaře to pořád nejde. A i když dnes, v období umělé inteligence, futuristické vize vidí roboty skutečně myslící a cítící, budout to pořád jen pomocníci člověka. V průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, vědě, výzkumu i službách.
Ano, nejen v průmyslu je skutečně viditelný trend nahradit téměř veškerou lidskou práci stroji a roboty. Smysl to má všude tam, kde jsou schopnosti strojů nad těmi lidskými. Těžká fyzická práce, rutinní opakující se úkony, třídění a porovnávání jakýchkoliv dat v množství, které by zahltilo i tisíc expertů… to vše z našich pracovních životů pomalu mizí. Robotizace jako prostředek zefektivnění především výrobních procesů se totiž dnes ukazuje jako jeden z hlavních konkurenčních faktorů. Ale abychom za vším neviděli jen efektivitu, důvody robotizace jsou i humanitní: Roboty i roboti nahrazují pracovníky v rizikových a nebezpečných provozech nebo na místech, která jsou pro člověka jen těžko dostupná, jako je vesmír či hlubiny oceánů. To všechno je práce, kterou robotům přenecháme rádi a ochotně.
Budoucnost už klepe na dveře
A jaké jsou nejnovější trendy v robotice? Kromě všudypřítomné umělé inteligence jsou to třeba takzvaní koboti (z anglického collaborative robots – spolupracující roboti). Ti jsou sestrojeni tak, aby mohli bezpečně pracovat společně s lidmi a pomáhat jim především při obtížných činnostech. Přitom sami monitorují přítomnost lidí a řídí se podle ní, aby své spolupracovníky neohrozili. Dalším trendem je telepresence, způsob řízení robota na dálku, kdy díky čidlům má člověk pocit, že se sám v daném prostředí nachází a může stroj ovládat tak, jako by sám byl na jeho místě. To je perspektivní zejména pro hasiče a záchranáře. A na svůj vstup na scénu čekají samořiditelná vozidla…
Je tedy zřejmé, že kvůli robotizaci velké množství pracovních míst zanikne. A to zejména těch s nižší kvalifikací. Ale, na druhou stranu, jiná pracovní místa vzniknou. Především ta, která budou mít na starosti programování robotů přímo ve výrobě, jejich řízení, kontrolu, údržbu a opravy. To jsou ovšem pracovní pozice, které vyžadují určité vzdělání v oboru, často i na vyšší úrovni než dosud. Prostě do těch nových provozů budeme potřebovat stále více analytiků, vývojářů, elektrotechniků, softwarových i strojních inženýrů. Podle studie Oxford Economics nahradí roboti do roku 2030 až 20 milionů pracovních míst. Tím se lidský potenciál uvolní pro kreativnější využití. Cestou k uplatnění na pracovním trhu v éře robotizace tak je na prvním místě odpovídající vzdělání. Třeba takové, jaké nabízí Třída F.
(Text: Jakub Jukl a Petr Karban)