Kdo vládne světu robotiky?
Mezinárodní federace robotiky (IFR) vydává každoročně obsáhlou zprávu o stavu robotiky ve světě. Podívejme se na zprávu z roku 2024, která se zaměřuje na průmyslové roboty. Mimochodem, zmíněná federace chápe pojem robot úžeji, než je zvykem. Podle klasifikace ISO mezi roboty totiž nepatří žádný software („boti“, umělá inteligence, robotická automatizace procesů – RPA), dálkově řízené drony, hlasoví asistenti ani autonomní automobily.
Zmíněná zpráva pokrývá celosvětový trh s průmyslovými roboty a poskytuje tek respektované celosvětové statistiky o průmyslových robotech ve standardizovaných tabulkách a umožňuje srovnání jednotlivých zemí. Třetím rokem po sobě tak počet instalací překročil hranici 500 000 kusů, poptávka však nesměřovala k růstu.
Pohled na světové lídry
Největším světovým trhem s průmyslovými roboty zůstává Asie, nicméně zpomaluje. Důvodem je především nízká poptávka tamního elektronického a automobilového průmyslu. Přesto 73 % ze všech nově nasazených robotů bylo instalováno v Asii (v roce 2022). Tři z pěti největších trhů pro průmyslové roboty jsou Čína, Japonsko a Korea.
Druhým největším trhem je Evropa, kde sice instalace vzrostly o 9 %, ale především proto, že byly dokončeny některé větší zpožděné projekty a poptávka po robotech těžila také z trendu zkracování dodavatelských řetězců a hledání výrobních partnerů v zemích blízkých. V roce 2023 byl evropský růst tažen spíše mnoha menšími trhy než třemi největšími. Tři největší evropské robotické trhy jsou Německo, Itálie a Francie. Česko k úplným premiantům nepatří, ale pokud jde o hustotu robotů, může nás těšit, že se vejdeme do první světové dvacítky, když celosvětový průměr 162 robotů na 10 000 zaměstnanců s národní hodnotou 207 překonáváme. Nicméně, před námi nejsou jen tradiční evropské ekonomiky, ale také Slovinsko (306).
Americký kontinent je na vysoké úrovni, nicméně stagnuje, největšími trhy jsou USA, Mexiko a Kanada. Podtrženo, sečteno: 78 % všech celosvětových instalací robotů se odehrává v pouhých pěti zemích, jimiž jsou Čína, Japonsko, Spojené státy americké, Korejská republika a Německo, přičemž 51 % všech instalací v roce 2023 připadá na Čínu. Německých 5 % tak jasně ukazuje kdo vládne světu robotiky.
Pokud jde o odvětví, na pozici hlavního tahouna robotizace se vrátil automobilový průmysl (25 %), když elektrotechnický/elektronický průmysl se propadl na druhé místo (23 %). Následují kovoprůmysl a strojírenství (14 %) a na čtvrtém místě je výroba plastů a chemických výrobků, kde ovšem podíl už nepřesahuje 4 %.
Výhled expertů a špatná zpráva pro Evropu
Co můžeme čekat v nejbližších dvou třech letech? „Makroekonomické podmínky se zlepšují, ale situace v jednotlivých zemích se liší. Faktory ovlivňující inflaci, jako jsou ceny energií a narušení dodavatelského řetězce, zmírňují. Mzdy, a tedy i náklady na pracovní sílu, však v současné době v mnoha zemích rostou. Jako hlavní riziko a faktor nejistoty je však vnímáno především geopolitické pnutí. Robotický průmysl není vůči globálním
makroekonomickým podmínkám imunní, ale může být jimi ovlivněn jinak, než jako tyto faktory dopadají na ostatní odvětví,“ uvádí zpráva IFR. Přesto se experti shodují, že růst by měl pomalu zrychlovat a pokračovat i v letech 2026 a 2027. Ovšem jak kde.
Silnější růst se očekává v USA a obecně na amerických trzích, v Asii spíše růst mírný. A Evropa? Žádné dobré zprávy: Válka na Ukrajině, obchodní embargo vůči Rusku, přísná měnová politika a relativní slabost evropského automobilového průmyslu v porovnání s čínským tlumí sklon k investicím. Dvouciferný pokles poptávky v roce 2024, který experti hlásí, sice ještě nebyl zcela potvrzen, ale nebude překvapením. Jen v západní Evropě se předpokládá pokles na úrovni 10 %, v ostatních zemích bude situace plus mínus oscilovat kolem podobného čísla. Dostat se na růstovou trajektorii nebude pro přeregulovanou a dotovanou Evropu, která řeší problémy ekonomické i politické, nijak snadné.
(Text: Petr Karban)