Z Monte Bú až na kraj vesmíru
Jiří Dušek je ředitelem Hvězdárny a planetária Brno. Dá se říci, že působí na nejlepším možném místě, doslova v epicentru naše kosmického průmyslu. Ten dává zajímavou pracovní příležitost mnoha mladým lidem s vědeckým a elektrotechnickým vzděláním.
Pane Dušku, o Brně se hovoří jako o hlavním městě českého kosmického výzkumu a průmyslu. Je toto označení oprávněné?
Nepochybně ano. Brno je opravdu centrem českého kosmického průmyslu. I když neznám žádnou přesnou statistiku, působí tu asi tři desítky větších i menších firem, které dělají pro „aerospace“, jak se kosmický a letecký průmysl souhrnně označuje. A co je důležité, tyto firmy neustále rostou a nabírají nové zaměstnance.
Proč je takový boom kosmického průmyslu právě v Brně? Co má moravská metropole oproti zbytku republiky navíc?
Těch faktorů je víc. Jedním z nich je, že tady byla už před více než deseti lety řada firem, které vyráběly pro letecký průmysl. A od toho už je jenom krok získat certifikaci i pro kosmický průmysl. I když ten krok samozřejmě není snadný. Naštěstí se do podpory aerospace průmyslu včas zapojilo město Brno i Jihomoravský kraj. Díky tomu vznikla ve městě a okolí řada startupových firem a podařilo se zde založit i tzv. byznys inkubátor Evropské kosmické agentury. Řada firem kvůli tomu zahájila své podnikání právě v Brně a už tady zůstala. A pak je tu ještě jeden důležitý faktor rozvoje aerospace v Brně.
A to je?
Dostatek vzdělaných lidí. Brno je univerzitní město. Má necelých 400 000 obyvatel, ale zároveň asi 100 000 studentů. To je obrovské množství. A Masarykova univerzita, a především Vysoké učení technické, nabízení studijní obory, využitelné v kosmickém průmyslu. Na VUT je dokonce přímo obor Space Applications. Navíc obě vysoké školy podporují různé studentské týmy, které staví buď jednotlivé komponenty nebo rovnou celé umělé družice, a pomáhají jim se získáváním dotací a grantů. V poslední době se do podpory aerospace zapojuje i Mendelova univerzita. Díky tomu a díky zmíněné veřejné podpoře si tu řada vysokoškoláků najde práci v kosmickém průmyslu a už tu nakonec zůstane natrvalo. Dnes už vidíme klasický efekt sněhové koule, kdy k nám přicházejí nové firmy, noví odborníci a aerospace se tak dále rozvíjí.
Jaké firmy v Brně a okolí působí?
Těch firem je tu opravdu hodně. Některé firmy jsou tuzemské, často vzniklé z úspěšných startupů, jiné jsou pobočky nadnárodních společností. Z domácích je to třeba Frentech Aerospace, to je velká firma, která vyrábí komponenty do letadel i do umělých družic a kosmických raket. Z nadnárodních tu působí Honeywell.
A určitě musím zmínit velmi progresivní firmu Spacemanic CZ, což je původně slovenská firma, která přenesla sídlo do České republiky. Ale nejde jen o soukromé firmy, i Výzkumný a zkušební letecký ústav, známý nyní jako VZLU Aerospace, otevřel před pár lety svou kosmickou pobočku právě v Brně.
Co všechno se v Brně vyrábí? Je to spíše software či hardware, nebo i celá zařízení, jako jsou družice?
Dá se říci, že obojí. Probíhá tu výzkum, vyvíjí se tu software i hardware, ale i komplexní zařízení pro kosmické rakety a družice. A dokonce i celé družice, přesněji řečeno umělé družice.
Tak to je úžasné.
Takhle: na jednu stranu jsou tyto družice relativně malé, nanejvýš jako krabice od bot. Ale na druhou stranu je místní firmy dokážou udělat od prvních návrhů přes výrobu komponentů až po konečné sestavení. A nejen to, ty firmy dokážou družicím zajisti i vyslání do vesmíru a pak je operovat na oběžné dráze. Ať už se jedná o satelity komerční či vědecké. Na Masarykově univerzitě máme špičkový tým astrofyziků, který právě s pomocí družic zkoumá vzdálené vesmírné objekty. Takže abych to shrnul, v Brně už dokážeme vyrobit celé družice, stejně jako komponenty na zakázku pro zahraniční kosmické projekty, třeba pro evropské rakety Ariane 6.
Vyrábí se tu tedy hlavně pro zahraniční klienty?
Pro ně, ale i pro tuzemské zákazníky. Protože české družice už dnes nejsou nic výjimečného. Včetně vojenské družice s typicky českým názvem Saturnin, vypuštěné z kraje tohoto roku. Náš největší odběratel je ale Evropská kosmická agentura (ESA), jejíž je Česká republika součástí. Třeba pro rakety Vega vyráběla brněnská firma S. A. B. Aerospace zařízení, tzv. dispenser. To je v podstatě zásobník malých družic ve špičce rakety, který na oběžné dráze satelity vypouští.
Jak byste zhodnotil současný stav českého kosmického programu?
Vždycky je důležité vědět, s čím se srovnáváme. Samozřejmě na západ od nás, v Německu, Španělsku nebo ve Francii, jsou mnohem silnější. Ale pokud bych to měl hodnotit v rámci někdejšího východního bloku, samozřejmě kromě Ruska, tak náš kosmický průmysl je bezesporu na špici. Nevím o tom, že by jinde dokázali vyrobit celou družici, včetně celého servisu. Takže pro okolní státy jsme velkým vzorem. A jak jsem říkal, funguje tu princip sněhové koule. Přicházejí k nám odborníci z Polska, Slovenska i Maďarska.
Jakou roli hraje vaše hvězdárna v tomhle kosmickém rozvoji?
My samozřejmě nestavíme družice, i když teď máme i takový projekt. Říkáme mu Brněnský studentský satelit, protože na něm pracují studenti brněnských vysokých škol. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se podívat do vesmíru už příští rok. Ale hlavní úlohou naší hvězdárny a planetária je propagace astronomie a příbuzných přírodovědných oborů, stejně jako kosmických technologií. Chtěli bychom, aby si veřejnost uvědomila, že je u nás takový zajímavý průmysl a že v brněnských ulicích se mohou potkat s mimořádně chytrými techniky a vědci.
Co všechno pro propagaci kosmonautiky děláte?
V té propagaci hrajeme tady v Brně docela významnou roli, protože k nám chodí ročně 250 tisíc lidí. Jenom naši nejúspěšnější akci, Festival planet, navštíví během dvou týdnů na 5 tisíc lidí denně. Součástí akce výstavy, zábavné vědecké experimenty a promítání sci-fi filmů v letním kině. Dále pořádáme vždycky začátkem září Festival vědy a techniky na Brněnském výstavišti. V jednom pavilonu tu prezentujeme různé firmy i vědecké instituce, které se věnují i aerospace. No a samozřejmě nabízíme přímo u nás na hvězdárně a v planetáriu nejrůznější vzdělávací pořady pro školy i pro veřejnost. K tomu připočtěme, že na facebooku nás sleduje 100 tisíc lidí, z toho půlka z Jihomoravského kraje. Chtěli bychom, aby lidé pochopili, že náš moderní svět může do značné míry existovat i díky kosmickým technologiím.
A kromě té propagace vědy?
V poslední době se hodně angažujeme v projektu cesty českého astronauta Aleše Svobody do vesmíru. Věděli jste, že Aleš Svoboda je Brňák? Takže kdo jiný by ho měl podporovat, než právě my? Navíc on sám vzpomíná na to, jak jako malý chodil právě do naší hvězdárny. Ale snažíme se popularizovat i další vědecké obory. Podílíme se i na projektu Dny elektronové mikroskopie. A ne náhodou, vždyť celá 1/3 elektronových mikroskopů na světě se vyrábí právě v Brně, i když se o tom moc neví. To jsme chtěli napravit, proto tuto akci pořádáme. Zájemci mohou navštívit i pracoviště, kde se elektronové mikroskopy vyvíjejí a vyrábějí.
Vaše hvězdárna také pořádá přednáškové cykly…
Ano, jednou týdně máme přednášky pro veřejnost na různá zajímavá témata. Ty jsou na takové úrovni, aby je pochopili i poučení laici.
Tyto přednášky jsou dostupné na internetu. Tam je vaše hvězdárna hodně aktivní, na platformě youtube jsou k vidění i další vaše pořady. Mohl byste je čtenářům přiblížit?
Je to na prvním místě seriál Kosmické Brno, který provází diváky po místech, kde se v našem městě připravují cesty do vesmíru. Vždy navštívíme nějakou brněnskou firmu, kde se právě děje něco zajímavého. Třeba se finalizuje důležitý komponent pro kosmickou raketu nebo družici nebo dokonce celá družice. Chceme, aby Brňáci byli hrdí na to, co vzniká doslova pár kroků od nich.
Máte ale i další seriály…
S Dušanem Majerem ze serveru kosmonautix.cz natáčíme pořad Kosmáci, kde společně komentujeme aktuální dění v kosmonautice a astronomii. Pěkně se při tom doplňujeme, já se Dušana ptám na kosmonautiku, on mě na astronomii.
Spolupracujete i s Vysokým učením technickým? Mám na mysli především studijní obor Space Applications.
Ano, ale nejen s ním. Úzce spolupracujeme i s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, kterou jsem já sám vystudoval a kde mám dobré kontakty. Právě tam pracuje špičkový tým astrofyziků, který se zabývá velmi hmotnými hvězdami a vznikem černých děr a patří v tom k nejlepším na světě.
Jak konkrétně vaše spolupráce s univerzitami vypadá?
Společně pořádáme každoročně začátkem března dny brněnské kosmonautiky pod názvem Brno Space Days. V jejich rámci se konají přednášky pro laiky i pro odborníky a workshopy. Měli jsme tam třeba workshop pro stavitele umělých družic, kde zájemci mohli získat takové zjednodušené know-how jak zkonstruovat družici. V rámci akce pořádají brněnské kosmické firmy pro zájemce dny otevřených dveří.
Je mezi mladými lidmi o kosmickou problematiku, zájem?
Je, a opravdu veliký. Tento obor se velmi dynamicky rozvíjí a když tomu člověk věnuje patřičnou energii, tak má před sebou velké uplatnění. Vždyť jeho výtvory se mohou dostat až do vesmíru! Každopádně na našich akcích nám návštěvnost stále roste, takže je vidět, že vesmír a kosmonautika lidi opravdu zajímá.
(Text: Jakub Jukl)