Zpět

16. května 2024

Zajímavosti

robotizace

ROBOTI UŽ JDOU!

Robotizace křížem krážem

V minulém článku jsme se podsívali na prvopočátky robotizace, dnes se podíváme, jak se celý obor vyvíjel a jak je na tom Česko ve srovnání se světem.

První průmyslové roboty byly vlastně jen železné paže, naprogramované na jednoduché úkony. Jejich úkolem byla především manipulace s těžkými břemeny, kterou by člověk nezvládl. Oproti strojům měly ale jednu výhodu – jednou naprogramované už nepotřebovaly další průběžné řízení člověkem. Práci vykonávaly samostatně a spolehlivě a pokud se něco nepovedlo, automaticky se vypnuly. Závadu pak ovšem musel opravit přivolaný tým mechaniků. Už u prvních robotů byl klíčovou složkou počítač. Ostatně nejjednodušší definice robotu je, že to je počítač, vybavený specializovaným periferním zařízením. Ať už je tím zařízením mechanická ruka zvedající podvozky aut nebo laserový skalpel pro oční operace.

Pomocná ruka

V 60. a letech 20. století se roboty používaly především na montážních linkách. Většinou se jednalo o pneumatická či hydraulická ramena, paže a ruky (skutečně se používá slovo v tomto tvaru), vykonávající úzce specializovanou činnost. V 70. letech došlo k dalšímu zdokonalování a zároveň zmenšování robotů, vybavených stále složitějšími procesory, gyroskopy a servomotory. Už to nebyly jen pomocníci pro zdvihání břemen, ale začaly vykonávat i jemnou a přesnou práci. Postupně se naučily svářet, lakovat, montovat, balit i kontrolovat kvalitu. To vše rychle, přesně, spolehlivě a opakovaně. V 80. letech díky neustálému vývoji, zlevňování a zmenšování počítačového softwaru bylo možné konstruovat roboty, které dokázaly nejen zvládat stále náročnější práci a učení se z vlastních chyb, ale díky čidlům a laserovým zařízením i sledovat své okolí a reagovat na jeho změny. V omezené míře měly už i schopnost samostatného rozhodování. Tomuto systému se odborně říká ruka – oko, protože, koneckonců, roboty tehdy byly stále převážně mechanické paže, které ale už díky vnímání okolí dokázaly reagovat na různé situace.

Miliony robotů

V 90. letech a ještě víc po roce 2 000 došlo doslova k explozi robotizace v průmyslu. Jen pro představu: zatímco v USA, kolébce robotizace, bylo v roce 1980 v provozu 4 000 průmyslových robotů, v roce 2001 to bylo už 90 000, v roce 2015 více než 1,5 milionu a za pouhé čtyři roky, do roku 2019, se jejich počet téměř zdvojnásobil! Ale Spojené státy už dávno v počtu robotů předstihlo Japonsko – jen v roce 2001 jich mělo plných 389 000 a dnes je to přibližně desetkrát tolik. Proto Japonsko, nikoli překvapivě, platí za nejvíce robotizovanou zemi na světě.

A jak je na tom Česká republika? Vcelku dobře, říká se. Ale je to skutečně tak? Ano, i u nás počet průmyslových robotů strmě roste, máme jich dnes ve výrobě třikrát více, než v roce 2010. V rámci EU se na robotizaci podílíme 3 – 4%, což je podle statistiků dokonce dvakrát více, než by odpovídalo velikosti naší ekonomiky. Bohužel, ačkoliv se Evropa domnívá, že robotizuje, proti vyspělým asijským ekonomikám jen pokulhává.

Ano, robošéfe!

Dnes už roboty najdeme takřka ve všech oblastech průmyslové výroby. A nejen tam. Pracují i v laboratořích a skladech, stavějí zdi i zdobí dorty, lahvují víno a pozvolna nahrazují chirurgy při operacích. A samozřejmě vyrábějí další roboty. Díky obrovskému pokroku počítačů jsou vybaveny umělou inteligencí, díky stále dokonalejším čidlům dokážou získávat a vyhodnocovat obrovské množství dat. Nejpokročilejší roboty, či spíše už roboti, dokážou fungovat samostatně. Nebo téměř samostatně. Řadu úkolů jsou dokonce schopni plnit lépe a efektivněji než lidé. A vývoj jde ještě dál. Roboti se dokonce stávají šéfy, kteří vyhodnocují výkony zaměstnanců a radí jim v optimalizaci výkonu. Ve skladech globálních zasilatelských firem tak už nejsou lidští vedoucí, ale vše řídí umělá inteligence.

(Text: Jakub Jukl)

Zajímá vás něco? Potřebujete poradit?

Zeptejte se.