Počátky robotizace: Kde se vlastně vzala?
Mimochodem, Roboti už jdou! se jmenovala jedna z písniček legendární kapely Olympic z roku 1987. Dnes, po více než třiceti letech, můžeme říci, že roboti už tu jsou. A třeba průmyslovou výrobu už si bez nich ani nedokážeme představit. Ale nepřipraví nás jednou o práci?
Na úvod si dejme takřka povinné češtinářské okénko a zopakujeme si, že slovo robot je jedno z mála mezinárodních slov českého původu. Vymyslel je malíř a spisovatel Josef Čapek a poprvé se objevilo v divadelní hře jeho bratra Karla s názvem R. U. R. roku 1920. Tak, a teď už můžeme přistoupit k jádru pudla.
Od robotů k robotům
Ale ještě chvilku u těch bratří Čapků zůstaneme. My si pod pojmem robot představíme inteligentní androidy, kteří ostatně vystupovali i v původní divadelní hře. Jenže Josef Čapek odvodil jejich pojmenování od staročeského slova robota, z označení pro práci či spíše otrockou dřinu. A právě ta je i hlavní úlohou robotů a důvodem, proč se uplatnily, uplatňují a stále více budou uplatňovat v průmyslu.
Že je v poslední větě pravopisná chyba? Ale kdepak! Dnes totiž v průmyslu stále ještě pracují především roboty a nikoli roboti. Proto ta neživotná koncovka. Jedni od druhých se liší tím, že roboty vykonávají celkem jednoduché specializované činnosti, kdežto roboti jsou vybaveni pokročilou umělou inteligencí, jsou schopni se učit a pracovat do značné míry samostatně. Dnes žijeme v době, kdy se do průmyslu stále více začínají zapojovat práv tito inteligentní roboti. A možná není daleko doba, kdy v něm zcela převládnou a budou místo lidí řídit své méně nadané jednoúčelové bratříčky.
Práce šlechtí… robota!
Ale už od prvopočátků, dávno před tím, než bylo slovo robot vůbec vymyšleno, lidé věděli, že by jim tyto stroje měly především usnadnit práci. To se týká i nejznámějšího robota našich dějin, pražského Golema. I roboti bratří Čapků byli především neúnavní dělníci. Všichni si ale představovali, že stroj, který má při práci nahradit člověka, musí také jako člověk vypadat. Jenže když pak opravdu robotizace do průmyslu vstoupila, vypadaly stroje úplně jinak.
Předchůdcem robotizace byla automatizace výroby, především místě výroba pásová. Tu dovedla k dokonalosti na počátku 20. století Fordova automobilka v USA a dosáhla tím maxima tehdejších možností produktivity. Jak ale posunout efektivitu výroby dál? Nejlepším způsobem bylo nahradit u pásu nespolehlivého, chybujícího, pomalého, únavě a nemoci podléhajícího (a občas dokonce i stávkujícího) dělníka strojem. Pokud možno spolehlivým, bezchybným, rychlým a samozřejmě neúnavným, zdravým a nestávkujícím. Ovšem vymyslet, zkonstruovat, otestovat a do praxe takový stroj zavést nebylo vůbec jednoduché. Trvalo to dalšího půl století, než lidem robotu v továrnách začaly ulehčovat první roboty. Ten zlom nastal v roce 1961, kdy v americkém závodě General Electric nasadili na výrobní linku roboty UNIMATE, vyvinuté ve spolupráci s Columbia University.
(Text: Jakub Jukl)