Proč se tréninky a učení navzájem nevylučují, ale posilují
Zápasy, závody a tréninky na jedné straně, písemky, zkoušky a příprava na maturitu na druhé. Skloubit sport se školou dá zabrat. Kdo to ale zvládne, odnáší si do života víc než medaile. Disciplína, vytrvalost a schopnost nevzdávat se pomáhají na hřišti stejně jako ve školní lavici. A právě na myšlence všestranného rozvoje mladých lidí staví také vzdělávací projekt FOSFA Edu.
Z Břeclavi až do Seattlu
Ještě před několika lety hrála Andrea Fabikovičová (na fotografii v horní řadě druhá zprava) volejbal za klub FOSFA Lokomotiva Břeclav. Po střední škole se rozhodla pro krok, díky kterému nemusela volit mezi sportem a studiem: zamířila do Spojených států. První univerzitní sezonu odehrála v San Franciscu. Na jaře 2026 přešla na University of Washington v Seattlu, kde nastupuje za Washington Huskies jako nahrávačka.
Volejbal jí tak nepřinesl jen další zápasy. Otevřel jí cestu ke studiu na prestižní americké univerzitě, každodennímu používání angličtiny, poznávání nového prostředí a zkušenostem, které jí zůstanou i po skončení sportovní kariéry. Podobnou cestou se vydala i řada dalších talentů.
Spojené státy mají v propojování sportu a studia dlouhou tradici. Tamní univerzitní systém umožňuje mladým lidem trénovat a soutěžit na vysoké úrovni a současně získávat vysokoškolské vzdělání. Sport tu škole neubírá prostor. Naopak může být cestou, jak se ke vzdělání dostat.
I v Česku lze spojit vrcholový sport se studiem
Americká univerzitní cesta není jedinou možností. Pro spojení vrcholového sportu se vzděláváním se používá pojem duální kariéra. Její princip je jednoduchý: mladí sportovci by neměli být nuceni vybírat si mezi rozvojem svého talentu a přípravou na život mimo sport.
Tématu se dlouhodobě věnuje Český olympijský výbor, jehož generálním partnerem je společnost Fosfa. Program ČOV Duální kariéra pomáhá sportovcům kombinovat náročnou sportovní přípravu se studiem a připravovat se na další profesní život. Nejde přitom jen o vysokoškolský diplom. Důležitou součástí je také další vzdělávání, kariérní poradenství nebo získávání pracovních zkušeností.
Možnosti, jak spojit vrcholový sport se vzděláváním, nabízejí také české vysoké školy. Jednou z nich je Vysoké učení technické v Brně, jehož Fakulta strojního inženýrství je partnerem vzdělávacího projektu Třída F. VUT podporuje studující sportovní reprezentanty prostřednictvím programu UNIS a nabízí jim například sportovní zázemí pro individuální přípravu, nutriční poradenství, fyziologickou diagnostiku nebo testování svalové síly.
Ani velký talent není zárukou úspěchu
Možná máte doma malého fotbalistu, který se vidí v dresu Realu Madrid nebo Manchesteru City? Hokejistu snícího o NHL? Nebo volejbalistku, která by jednou chtěla nastupovat v některé z nejlepších evropských soutěží? A proč ne. Velké sny ke sportu patří. Motivují děti k pravidelnému tréninku, překonávání překážek i ochotě pracovat na sobě. Neměly by se ale stát důvodem, proč odsunout školu na vedlejší kolej.
S prvními úspěchy totiž může přijít i zdánlivě logická otázka: Když se jednou budu živit sportem, proč bych se měl tolik snažit ve škole? Talent ani výsledky v mládežnických kategoriích profesionální kariéru nezaručují. Na cestě mezi nejlepší může rozhodnout konkurence, další vývoj výkonnosti, zranění nebo okolnosti, které nikdo neovlivní. A ani profesionální smlouva neznamená, že je o budoucnost postaráno jednou provždy.
Sportovní kariéra může trvat mnoho úspěšných let, nebo skončit mnohem dřív, než kdo čekal. Život po ní bývá zpravidla podstatně delší. Vzdělání proto není jen pojistkou pro případ, že sportovní kariéra nevyjde. Je investicí do budoucnosti, která má smysl bez ohledu na počet získaných medailí.
Co se děti naučí na hřišti, využijí i ve škole
Sport a škola nejsou dva oddělené světy. Když se podíváme, co je potřeba k úspěchu v obou, najdeme překvapivě mnoho podobností. Trénink má svůj čas, zápas se kvůli písemce neposune a domácí úkol nezmizí jen proto, že se o víkendu závodí. Kdo chce zvládat obojí, učí se už odmala plánovat, připravovat dopředu a nést odpovědnost za své povinnosti.
DISCIPLÍNA přivádí děti na trénink i ve chvíli, kdy se jim nechce. Stejně důležitá je ale také při přípravě na náročnou zkoušku. VYTRVALOST jim pomáhá překonávat porážky, zlepšovat techniku a pokračovat, i když výsledky nepřicházejí okamžitě. A zkušenost, že úspěch vyžaduje pravidelnou práci, platí na hřišti stejně jako ve školní lavici.
Sport učí také fungovat s ostatními. Naslouchat trenérovi, respektovat pravidla, přijmout svou roli v týmu a spolehnout se na spoluhráče. RESPEKT, ÚCTA, DISCIPLÍNA a DŮVĚRA jsou hodnoty, na kterých stojí projekty FOSFA Sport i FOSFA Edu. A za dveřmi šatny rozhodně nekončí. Stejně důležité jsou ve třídě, při odborné praxi, později v zaměstnání i v běžných vztazích.
Co platí v týmu, platí i ve Třídě F
Podobný přístup ke vzdělávání uplatňuje také Třída F, kterou společnost Fosfa rozvíjí ve spolupráci se Střední školou Edvarda Beneše v Břeclavi a Fakultou strojního inženýrství VUT v Brně. Studenti čtyřletého maturitního oboru Elektrotechnik pro automatizaci a robotizaci získávají odborné znalosti, seznamují se s moderními technologiemi a propojují teorii s praktickými zkušenostmi v prostředí společnosti Fosfa. Studium je náročné. Vedle výuky je čeká také odborná praxe.
Třída F neklade důraz jen na technické znalosti. Stejně důležité jsou samostatnost, pracovitost, schopnost řešit problémy a spolupracovat s ostatními. Vlastnosti, které dobře znají také mladí sportovci. Ve sportovním týmu se každý učí nést odpovědnost za svůj výkon, respektovat ostatní a přispívat ke společnému výsledku. Podobně funguje i práce na technickém projektu nebo v moderním výrobním provozu. Nestačí pouze vědět, jak něco udělat. Důležité je také umět se domluvit, hledat řešení a dotáhnout práci do konce.
Ne každý mladý sportovec se jednou postaví na olympijské stupně vítězů nebo podepíše profesionální smlouvu. A ne každý se vydá na univerzitu v zahraničí jako Andrea Fabikovičová. To ale neznamená, že roky strávené na hřišti, v tělocvičně nebo na ledě přijdou vniveč. Stejně jako vzdělání totiž přinášejí něco, co člověku zůstává i dlouho poté, co skončí poslední zápas nebo zazvoní na poslední školní hodinu.
(Text: Petra Chvalkovská, Foto: FOSFA Lokomotiva Břeclav)