Třída F je mostem mezi školou a praxí
Antonín Trubač je třídním učitelem prvního ročníku Třídy F – unikátního vzdělávacího projektu vzniklého ve spolupráci průmyslové školy, společnosti Fosfa a VUT v Brně. Program, který propojuje vzdělávání s praxí, umožňuje studentům získat výuční list i maturitu a zároveň pracovat v moderních elektro laboratořích vybudovaných firmou Fosfa. Jak sám říká, nejdůležitější je vytvořit prostředí, kde se studenti cítí dobře, učí se spolupracovat a postupně přebírat odpovědnost nejen za své studium, ale i za vlastní budoucnost.
Co vás osobně přivedlo k myšlence vést právě první ročník Třídy F?
Abych se přiznal, byl jsem postaven před hotovou věc. Můj nadřízený mi oznámil, že budu třídním učitelem třídy F. Protože mám rád nové výzvy, řekl jsem si: „Dobře, jdu do toho.“
Pamatujete si svůj první den s touto třídou? Jaký byl váš první dojem?
První školní den v roli třídního učitele jsem pociťoval lehkou nervozitu. Prezentovat se před dvaceti novými studenty, které člověk vidí poprvé, není nic jednoduchého. Navíc byla přítomna i fotografka, která celý proces dokumentovala, takže napětí bylo o něco větší. S odstupem času si ale myslím, že se úvodní den vydařil.
V čem je podle vás první ročník pro učitele specifický a možná i nejnáročnější?
Podle mého názoru je v prvních týdnech a měsících nejtěžší nastavit ve třídě správné klima – a to je hlavní úkol třídního učitele. Důležité je, aby se studenti ve škole cítili dobře, dokázali spolu komunikovat, vzájemně si pomáhali a měli kvalitní podmínky pro studium.
V čem se podle vás Třída F liší od běžné školní třídy?
Třída F je specifická tím, že do výuky výrazně vstupuje soukromý sektor, konkrétně společnost Fosfa, a studenti mají možnost během čtyř let získat jak výuční list, tak maturitu. Neznám jiný obor, který by byl takto úzce propojen se soukromou sférou – právě v tom je třída F jedinečná.
Velkou výhodu vidím v tom, že žáci mají možnost odborného vzdělávání v moderních elektro laboratořích, které Fosfa vybudovala. Dalším benefitem je spolupráce s pedagogy z VUT v Brně. Jde o unikátní kooperaci mezi školou-Fosfou-VUT
Co vás na práci s dětmi v tomto věku nejvíce baví?
Práce s teenagery je ve školství fyzicky i psychicky náročná. Jsou v pubertálním věku, mají spoustu zálib a koníčků a někdy studium nepatří mezi jejich hlavní priority. Zároveň z nich ale vyzařuje obrovská energie a chuť pouštět se do nových věcí – a to mě na nich baví nejvíce.
Co považujete za největší pokrok, který jste u svých žáků zaznamenal?
Od začátku školního roku jsem vypozoroval, že žáky nejvíce baví praxe, kterou mají každé pondělí. Často mi přinášejí ukázat výrobky, které si sami vytvořili, a je vidět, že z nich mají radost. Největší pokrok tedy vnímám v tom, že získávají chuť a motivaci k práci.
Dá se podle vás už u prvňáčků budovat odpovědnost a disciplína? Jakým způsobem?
Domnívám se, že odpovědnost a disciplína se budují dlouhodobě a vycházejí především z rodinného prostředí. Škola je může dále rozvíjet, ale zásadní je osobní přístup každého studenta. Začíná to plněním povinností a pravidelnou přípravou do školy, což se následně odráží i na studijních výsledcích.
Jak učíte děti zvládat neúspěch?
Studenti jsou zatím ve věku, kdy neúspěch příliš dramaticky nevnímají. Když se nepovede písemná práce, většinou si z toho vezmou ponaučení a snaží se příště podat lepší výkon.
Jak důležitá je podle vás spolupráce mezi dětmi?
Týmová spolupráce je mezi studenty velmi důležitá. Komunikují spolu často – někdy i velmi hlasitě – a snaží se si navzájem předávat informace, když někdo něčemu nerozumí. Výhodou jsou i sociální sítě, díky nimž spolu třída komunikuje i mimo školu.
Jakou roli hraje komunikace s rodiči?
Komunikace s rodiči je každodenní součástí mé práce. Využíváme platformu Edupage, kde rodiče vidí rozvrhy, známky i docházku a mohou omlouvat absenci svých dětí. Pokud se objeví problém, snažím se rodiče včas informovat, aby bylo možné situaci rychle řešit.
Co vás osobně práce třídního učitele naučila?
Naučil jsem se být trpělivější a nevytvářet na studenty zbytečně velký tlak. Dříve jsem chtěl mít vše hotové okamžitě, dnes už vím, že je potřeba dát jim čas dozrát.
Máte moment z tohoto roku, na který jste obzvlášť hrdý?
Neřekl bych, že jsem na tento projekt přímo hrdý, protože nevznikl z mé iniciativy. Autorem myšlenky je kolega Ivo Hopp, který přišel s nápadem tzv. Buddy systému. Studenti ze třídy MEF 2 se stali parťáky mých prváků a pomohli jim zorientovat se ve školním prostředí. Za tuto spolupráci mu patří velké poděkování.
Jak si dobíjíte energii po náročném dni?
Po každém náročném dni se nejvíce těším domů za manželkou a svou dvouletou dcerou, která mě každý den vítá ve dveřích.
Jak byste si přál, aby si studenti na první ročník jednou vzpomínali?
Mým přáním je, aby studenti třídy F úspěšně odmaturovali a následně pokračovali buď na vysokou školu, nebo vstoupili do profesního života. Velkou radost by mi udělalo, kdyby se po letech vrátili na naši průmyslovou školu, zavzpomínali na studentská léta a ocenili to, co jim studium dalo.